Sóla, dua a formace
Sóla, dua, malé skupiny, velké formace – co to všechno znamená
Sólo je vystoupení jednoho tanečníka nebo tanečnice. Vše stojí na osobním projevu, technice a schopnosti zaplnit svým výkonem celé jeviště. Choreografie bývá ušitá na míru konkrétní osobnosti, zdůrazňuje její přednosti a umožňuje maximální svobodu ve výrazu. Sóla jsou ideální pro ty, kteří chtějí intenzivně pracovat na sobě, zlepšovat se v detailech a nebojí se být středem pozornosti publika i poroty. Na většině soutěžích vybírá hudbu pořadatel, proto děti trénují na různé skladby a učí se pohotově reagovat i na hudbu, kterou předem neznají.
Duo tvoří dvojice tanečníků, kteří spolu sdílejí prostor, rytmus i emoce. Důležitá je souhra, vzájemná důvěra a schopnost reagovat jeden na druhého. V duu se často pracuje s kontaktem a kontrasty mezi oběma tanečníky. Oproti sólu už tanečník není na jevišti sám, ale stále vynikne osobnost každého z dvojice. Důležité je také správné složení dua – děti by si měly sednout nejen tanečně, například úrovní, energií nebo stylem pohybu, ale ideálně i lidsky, protože právě vzájemná důvěra a dobrá spolupráce jsou pro společný výkon zásadní. Duo je proto skvělou volbou pro kamarády, sourozence nebo taneční partnery, kteří chtějí společně růst a podporovat se. Opět většinou vybírá hudbu pořadatel, takže se dvojice připravují na různé skladby a učí se společně reagovat i na hudbu, kterou předem neznají.
Malé skupiny obvykle tvoří 3–7 tanečníků s tím, že 7 je maximum. Malá skupina už nabízí mnohem víc možností, jak si s choreografií vyhrát. Dá se pracovat s tvary, přechody, různým dělením dětí i změnami dynamiky, a přitom je pořád dobře vidět každý jednotlivý tanečník. Děti se učí fungovat jako tým, hlídat si své místo, navzájem se vnímat a držet společný rytmus, ale zároveň mají stále prostor ukázat vlastní energii a osobnost. Opět zpravidla na hudbu pořadatele.
Velké formace jsou větší soubory, často 8 a více tanečníků. Velká formace je o síle celého týmu. Větší počet tanečníků umožňuje vytvářet výrazné tvary, rychlé změny postavení, různé skupinky i momenty, které na place působí opravdu efektně. Zároveň je ale potřeba velká přesnost – každý musí vědět, kde má být, co má dělat a vnímat ostatní kolem sebe. Ve formaci už nejde tolik o to, aby vynikl jednotlivec, ale aby všichni společně vytvořili jeden silný celek.
Na rozdíl od předešlých disciplín, u velkých formací si naopak hudbu připravujeme sami – většinou jde o sestřih několika skladeb, díky kterému můžeme choreografii lépe vystavět, střídat nálady, tempo i energii jednotlivých částí.
